Zavražděným obyvatelům Sopotu

Památník mučednictví polských obyvatel Sopotu vznikl z iniciativy několika desítek členů Historicko-dokumentační sekce Společnosti přátel Sopotu, kteří žili v Sopotech před druhou světovou válkou. Mnozí z nich patřili k organizacím bojujícím za zachování národní identity a byli zvláště pronásledováni před válkou i po jejím vypuknutí. Většina ztratila své blízké na místech poprav organizovaných nacisty. K uctění těchto lidí, zvláště oddaných polské věci, zavražděných a padlých během druhé světové války, byl vztyčen popisovaný památník. Navrhl ho Adam Smolana, známý sopotský sochař, profesor Akademie výtvarných umění v Gdaňsku. Při realizaci mu kvůli autorově nemoci pomáhali architekti Andrzej Rejchel a Włodzimierz Stopa.

Na kvádrovém betonovém soklu je umístěna bronzová piastovská orlice s roztaženými křídly, jako by objímala věčné držení polského moře a pobřeží, a se spáry symbolicky svírajícími dva grunwaldské meče. Na přední straně ve tvaru štítu s výše uvedenými meči je nápis od Franciszka Mamuszky, autora mnoha významných publikací o Sopotech: Hrdinným Polákům, obyvatelům Sopotu, kteří za věrnost národním ideálům a činnost v polských organizacích a lásku k vlasti zahynuli na nacistických místech poprav, ve věznicích a koncentračních táborech v letech 1939-1945. Na dvou bočních štítech je uvedeno 74 jmen polských obyvatel Sopotu zavražděných nacisty a data a místa jejich smrti. Vzadu, na desce rovněž ve tvaru štítu, jsou vyryta slova: Zahynuli za Polsko, aby potomci mohli žít. Věčná sláva jejich památce. Níže jsou uvedena jména zakladatelů památníku a jméno jeho autora. Dne 11. listopadu 1995 byla orlici nasazena koruna navržená sochařkou Izabellou Smolanou, vdovou po tehdy již zesnulém autorovi památníku, čímž byla zachována autorská práva. Památník byl odhalen 22. března 1985. Na výročí znovuzískání nezávislosti, 11. listopadu každého roku, se u památníku konají státní ceremonie.