Artušův dvůr v Gdaňsku

Počátky Artušových dvorů sahají do středověku. Název je odvozen od legendárního keltského vůdce, krále Artuše. Pro tehdejší lidi byl Artuš vzorem rytířských ctností a Kulatý stůl, u kterého seděl se svými statečnými rytíři, symbolizoval rovnost a partnerství.

Název budovy, "curia regis Artus," což znamená "královský dvůr Artušův," postavené v Gdaňsku v letech 1348-1350, se poprvé objevil v roce 1357. Dokument z roku 1358 ji označuje jako "curia sancti Georgi," neboli "Dvůr sv. Jiří," a zmiňuje další podobné baltské dvory nacházející se v Toruni, Chełmnu, Elblągu, Braniewu, Královci (Kaliningrad), Rewalu, Rize a Stralsundu. Současný velkolepý měšťanský palác byl postaven v letech 1477-1481 na místě původní stavby, která vyhořela. Palác sloužil jako sídlo několika bratrstev, která shromažďovala elitu Gdaňsku – představitele patriciátu a bohatého měšťanstva. Řemeslníkům, obchodníkům a námezdním pracovníkům byl vstup přísně zakázán. Večer se zde scházeli bohatí kupci a zahraniční hosté, kteří platili předem za konzumované nápoje. Hostiny byly zpestřeny vystoupeními hudebníků, zpěváků, provazochodců a kejklířů.

Původní gotická fasáda budovy byla poprvé přestavěna v roce 1552 v italském renesančním stylu. Podobu fasády z té doby lze vidět na obraze "Apoteóza gdaňského obchodu" od Izaaka van den Blocke, který se nachází v Hlavní radnici. Současná fasáda Artušova dvora, vytvořená Abrahamem van den Blocke v roce 1617, zobrazuje starověké hrdiny vytesané do kamene: Scipiona Afrického, Themistokla, Camilla a Judu Makabejského. Nad nimi jsou alegorické sochy Spravedlnosti a Síly a vrchol korunuje socha bohyně Fortuny. Na portál umístili gdaňští obyvatelé zlaté medailonové portréty polského krále Zikmunda III. a jeho syna, prince Vladislava IV. Severní část fasády paláce si zachovala svůj gotický charakter.